6.1.2011 - Aktualizace fotografií v článcích:

Květen 2009

Podkladové foto k Go 242/244

17. května 2009 v 15:44 | maverick |  Podkladové foto a materiály
GOTHA Go 242 byl transportní kluzák používaný německou Luftwaffe během druhé světové války.

Vývoj

Go 242 byl navrženAlbertem Kalkertem jako odpověď na požadavek Říšského ministerstva letectví (Reichsluftfahrtministerium), jež žádalo návrh těžkého transportního kluzáku, který by nahradil tehdy používané DSF 230. Výsledkem byl hornoplošník se střední nákladní trupovou gondolou a dvěma nosníky ocasních ploch. Trup měl ocelovou kostru potaženou plátnem. Zadní část trupu se u nákladní verze dala odklopit vzhůru a do kluzáku mohlo vjet terénní vozidlo nebo lehký kanón.
V roce 1941 vzlétly dva prototypy a hned poté se začalo s výrobou. Celkem se vyrobilo 1 528 kusů, z nichž na některé byly namontovány motory a tak se z nich staly motorizované kluzáky Go 244.

Varianty

Go 242A

  • Go 242A-1 - původní verze pro dopravu nákladu
  • Go 242A-2 - původní verze pro dopravu vojáků

Go 242B

  • Go 242B-1 - verze pro dopravu nákladu s odhoditelným podvozkem
  • Go 242B-2 - B-1 s vylepšeným podvozkem
  • Go 242B-3 - verze B-1 pro dopravu vojáků s rozevíracími zadními dveřmi
  • Go 242B-4 - verze pro dopravu vojáků s dveřmi verze B-3 a podvozkem B-2
  • Go 242B-5 - cvičná verze s dvojitým řízením

Go 242C

  • Go 242C-1 - námořní verze s trupem tvaru létajíciho člunu, nikdy nebyla použita

Specifikace (Go 242B-3)

Technické údaje

  • Osádka: 1 nebo 2 piloti
  • Kapacita: až 23 vojáků
  • Rozpětí: 24,50 m
  • Délka: 15,81 m
  • Výška: 4,40 m
  • Nosná plocha: 64,4 m²
  • Štíhlost křídla: 16:1
  • Hmotnost prázdného stroje: 3200 kg
  • Maximální vzletová hmotnost: 7100 kg

Výkony

  • Maximální rychlost: 300 km/h
  • Maximální klouzavost: 1:16

Výzbroj

  • 4× kulomet MG 15 ráže 7,92 mm
    GOTHA Go 244 bylot dopravní letadlo, používaný německou Luftwaffe během druhé světové války.

    Vývoj

    Gotha Go 244 vznikl motorizací kluzáku Gotha Go 242. Po vpádu Německa do Francie bylo ukořistěno množství motorů Gnome-Rhone 14M a bylo rozhodnuto použít tento motor k upravě kluzáku Go 242. Výkon tohoto motoru byl ale nedostačující. Po invazi do Ruska v roce 1941 získali Němci mimo jiné motor Švecov M-25A. Ale tento motor byl ještě slabší než francouzský. Prototypová serie A byla vybavena motorem BMV 132

    Verze

  • Go 244A-1 - prototyp vybaven motorem BMV 132
  • Go 244B-1 - seriová verze vybavená pevným podvozkem
  • Go 244B-2 - B-1 s upraveným podvozkem s polozatažitelným předním kolem
  • Go 242B-3 - výsadková verze s dvojitými zadními dveřmi
  • Go 244B-4 - výsadková uprava verze B-2, dveře jako B-3 a podvozek jako B-2
  • Go 244B-5 - cvičná verze s dvojitým řízením

Hlavní technické údaje

Go 244B-2

  • Osádka: 1-2 piloti,
  • Kapacita: až 23 vojáků nebo náklad
  • Užitečný náklad: ? kg
  • Rozpětí: 24,5 m
  • Délka: 15,8 m
  • Výška: 4,6 m
  • Nosná plocha: 64,4 m²
  • Hmotnost prázdného letounu: 5 225 kg
  • Vzletová hmotnost: ? kg
  • Max. vzletová hmotnost: 7 800 kg
  • Maximální rychlost: 290 km/h
  • Cestovní rychlost: 270 km/h ve výšce 3 900 m
  • Dostup: 7 650 m
  • Stoupavost: 5000 m/min
  • Dolet: 740 km

Pohonná jednotka Go 244A-1

  • Výkon motoru: 865 k (645 kW)

Výzbroj

  • 4× MG kulomet ráže 7,92 mm
  • vyrobeno 176 ks









Podkladové foto k DSF 230

17. května 2009 v 15:17 | maverick |  Podkladové foto a materiály


DFS 230 - byl nákladní kluzák německé Luftwaffe během druhé světové války Vyvinut
a vyráběn byl Deutsche Forschungsanstalt für Segelflug (DSF - Německý výzkumný ústav bezmotorového létání) pod vedením konstruktéra Hanse Jacobse Německý kluzák
se později stal inspirací pro brický kluzák Horsa. V leteckém závodě Českomoravských strojíren v Praze-Karlíně bylo za války vyrobeno dle různých zdrojů 450 - 500 ks těchto kluzáků.

Na svou dobu měl výbornou klouzavost 1:18.

DFS 230 byl konstruován pro útočné výsadkové operace, při kterých mohl převážet až tunu vyba- vení nebo osm výsadkářů (+ pilota). Mezi nejslavnější akce, kterých se tyto kluzáky účastnily, patřilo obsazení belgické pevnosti Eben-Emael, invaze na Krétu, operace v severní Africe a osvobození italského diktátora Benita Mussoliniho německým komandem.

Verze

  • 230A-1 - původní sériová verze
  • 230B-1 - přidán brzdicí padák; možnost nesení obranné výzbroje
  • 230C-1 - konečná výrobní verze; přidány brzdicí rakety
  • 230F-1 - zvětšená kapacita na 15 mužů

Technické údaje

  • Osádka: 1 pilot a až 8 výsadkářů
  • Rozpětí: 21,1 m
  • Délka: 11,3 m
  • Výška: 2,8 m
  • Nosná plocha: 38,1 m²
  • Plošné zatížení: 53,5 kg/m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 770 kg
  • Vzletová hmotnost : 2040 kg
  • Maximální vzletová hmotnost : 2100 kg
  • Pohonná jednotka: žádná

Výkony

  • Maximální rychlost: 161 km/h ve výšce 300 m
  • Dolet: km
  • Dostup: m
  • Ztráta výšky při volném letu: 1,2 m/s







Podkladové foto k He - 111 Z

17. května 2009 v 13:01 | maverick |  Podkladové foto a materiály

Heinkel He 111 Z - letoun k vlečení kluzáků

He 111 Z-1 představoval jednu z vůbec nejpozoruhodnějších konstrukcí druhé světové války. Jednalo se o dva He 111 H-6 se spojenými křídly - vzniklo tak jedno velké křídlo, v jehož středu
byl instalován pátý motor Jumo 211 F-2. Rekonstrukce, na první pohled možná jednoduchá, ale skýtala řadu problémů - samotná vnější část křídla byla od motorových gondol kompletně pře- pracována, původní vzepětí bylo samozřejmě odstraněno, stejně jako vztlakové klapky.
Obrovské potíže muselo činit vedení táhel řízení - tedy především směrovka a výškovka. Bohu-
žel se zřejmě již nedochovala technická dokumentace, která by umožnila skutečně detailní pro- zkoumání tohoto prvku He 111 Z.
Stroj vznikl kvůli potřebě silného tažného letounu pro obrovské kluzáky Messerschmitt Me 321
- ty musely být vlečené trojicí Bf 110, což byla značně riziková záležitost. Heineklova "Zwillinge" (dvojčata) dokázala tyto bombardéry vzít do vleku sólově - byť i zde startu velice často napomá- halo šest raketových motorů o celkovém tahu 5000 kp, tzv. R-Gerät. Vzletový výkon daný pěti motory Jumo 211 F-2 činil 6750 PS při vzletové hmotnosti letounu okolo 28 600 kg. Maximální rychlost a dostup přibližně odpovídaly řadě He 111 H-6. Zásoba paliva činila 8250 litrů, posádku tvořilo 7 mužů - v levém trupu pilot, radista, palubní mechanik a střelec. V pravém pak další palu-
bní mechanik, pozorovatel a další střelec. Výzbroj byla zřejmě u každého z deseti vyrobených letounů trochu jiná - mohly ji tvořit čtyři kulomety MG 131 (A-Stand, B-Stand), 2 zdvojené kulo-
mety MG 81 Z (D-Stand) a další dva kulomety MG 81 (C-Stand).
Vznikly další dva projekty založené na He 111 Z-1. Typ Z-2 měl představovat dálkový bombardér

a Z-3 dálkový průzkumný letoun. Ani jeden z nich se ale nepřekročil hranici zevrubného projektu.
TTD:
Typ vlečný letoun pro nákladní kluzáky, transportní letoun
Vyráběn
Vyrobeno kusů
Osádka 7
Motor 5x Junkers Jumo 211F-2, každý 1006kW
Hmotnost : prázdná 21 500kg, vzletová 28 600kg
Rozpětí 34,50 m
Délka 16,40 m
Výška 4,00 m
Max. rychlost 436 km/h
Průměrná rychlost při vlečení kluzáků Me 321 220 km/h
Rychlost stoupání: 9000 m za 30min
Dostup 10 200 m
Dolet 4000 km
Výzbroj 1x 20mm kanon MG-FF, 2x 13mm kulomet MG-131, 5x 7,92mm kulomet MG-15

Podkladové foto k Me -321/323 Gigant

17. května 2009 v 12:43 | maverick |  Podkladové foto a materiály
Messerschmitt Me 321 Gigant byl obří nákladní kluzák vyvinutý firmou Messerschmitt během druhé světové války. Během příprav na invazi do Británie na počátku druhé světové války Operace Lvoun si vrchní velení německých sil OKH vyžádalo stavbu nákladní- ho kluzáku, který by mohl přepravit 130 plně vyzbrojených vojáků nebo tank Pz IV. OKH si totiž uvědomovalo, že nebude možné přepravovat všechny důležité zbraně a vybavení po moři. Nákladní kluzáky byly také potřeba k rychlému zabezpečení obsazených předmostí. Dobytí belgi- ké pevnost Eben- Emael 10.5.1940 bylo pro německé velení dostatečným důkazem, že použití
kluzáků při invazi je naprosto nezbytné.
Me 321 byl jednoduchý vzpěrový hornoplošník s kostrou z ocelovích trubek a plátěným potahem. Při prázdné hmotnosti 12 400 kg byl schopen přepravil až 20 000 kg nákladu. Při zkouškách se ukázalo, že Me 321 byl tak těžký, že musel být tažen třemi ME - 110, což bylo nepraktické a ne- bezpečné. Speciální vlečné letouny He - 111 Z byly jednotkám dodávány až v létě a na podzim 1942.
První vzlet Me 321 vykonal 7. března 1941, k jednotkám byl dodáván od června 1941 až do dubna 1942.

Technické údaje

  • Osádka: 6 (2 piloti, 2 střelci, radista, šéf nákladu)
  • Rozpětí: 55 m
  • Délka: 28,15 m
  • Výška: 10,15 m
  • Nosná plocha: 300 m²
  • Plošné zatížení: kg/m²
  • Hmotnost prázdného stroje: 12 000 kg
  • Vzletová hmotnost: 34 400 kg
  • Pohonná jednotka: žádné (při vzletu někdy pomocné raketové motory na kapalné palivo)

Výkony

  • Maximální rychlost: 160 km/h (210 km/h s He 111Z)
  • Stoupavost: 2,5 m/s (při vleku třemi Bf 110)

Výzbroj

  • 4× kulomet MG 15
Způsoby ukládání nákladu:
1
Messerschmitt Me 323 Gigant byl německý obří šestimotorový dopravní letoun, který vznikl z kluzáku Messerschmitt Me 323. První prototyp Me-323 vzlétl roku 1941, sériová výroba probíhala v letech 1942 - 1944. V roce 1944 byly některé letouny dislokovány i na českých letištích, např. v Prostějově či ve Skutči.
  • Posádka: 5
  • Délka: 28,2 m
  • Rozpětí: 55,2 m
  • Výška: 10,15 m
  • Plocha křídel: 300 m²
  • Prázdná hmotnost: 27 330 kg
  • Max. vzletová hmotnost : 43 000 kg
  • Pohonná jednotka: 6 × motor Gnôme-Rhône 14N
  • Výkon: 6 x 700 kW
  • Maximální rychlost: 270 km/h
  • Dolet: 800 km
  • Dostup: 4000 m
    Výzbroj: 18x kulomet MG 81 ráže 7,92 mm nebo 2 kanony MG 151 ráže 20 mm a 7 kulometů MG 131 ráže 13 mm